TO JE MOJE!

 
 
Nastal podzimní čas, a s ním aktuální práce na zahradě a na dvoře. Momentálně mám plné ruce práce se sběrem vlašských ořechů. Každý den dva kýbly... Dnes ovšem, protože je větrno, jsem sesbírala pět plných kýblů. 
Je obrovská nadúroda. Nejen ořechů. Třeba i jablek a hrušek. 
Při sbírání jsem přemýšlela, jak je příroda, Matka Země, štědrá. Jak je všeho dost. Pak mi přišla myšlenka: "TO JE MOJE!" Poznala jsem okamžitě, že tohle není moje myšlenka. Byla mi do mysli vsunuta nějakou zlovolnou, očima neviditelnou entitou. "Ahááá! Tak to tedy ne! TO JE NAŠE!"
 
 
To je jádro všehno. Do Zlatého věku, který již klope na dveře, se dostanou jen ti, kteří mají své myšlení nastaveno na "To je naše!". Materialisté a egoisté, s myšlením "To je moje!", práh Zlatého věku nepřekročí. 
Pak jsem si říkala, že máme tak velkou úrodu všeho právě proto, že to není jen pro mne a moji rodinu. Je potřebné se s tím podělit s druhými lidmi. Tak jsem vymyslela, že budu ořechy a jablka nosit do supermarketů v několika sáčcích a k tomu napíšu, že si to může vzít kdo chce a kdo to potřebuje, že je to zadarmo. Zadarmo jsem dostala, zadarmo dávám. Později, až budou ořechy vysušené, budu je loupat a dávat lidem již loupané.
Materialista by se to snažil všechno zpeněžit. Jisté je, že materialisté tu novou, celé věky očekávanou novou dobu, čili ZLATÝ VĚK LIDSTVA, nezakusí. Každý svého štěstí strůjcem.