ZÁZRAČNÉ DÍTĚ

Mám vnoučka. On je nejen pravým andílkem, ale také zázračným dítětem. Představte si to - MILUJE KLASICKOU HUDBU! A my všichni - hudebně nevzdělaní - jsme z toho úplně paf! Ještě nemá dva roky, to bude mít až o Vánocích, ale už má raději hudbu nežli pohádky. A tak mu pouštíme klasiku. Nejraději poslouchá Pavarottiho a jeho hlas rozpozná zdálky. Poslouchá La Traviatu, F.von Supého, Bizeta, Ravela, Verdiho a Vivaldiho, Lullyho, Brixiho a tak dále a tak dále... Když se ho zeptám, zda chce pustit pohádku, jasně odpovídá "Ne!" Ale když se ho zeptám, zda chce poslouchat hudbu - to "Ano!" Je do hudby jako divý. Je to opravdu zvláštní, že takhle malé dítě dává přednost "Lehké kavalerii" a jiným skladbám před vším ostatním. Při sledování videí sedí a naslouchá "jako pěna", případně si prstíčkem diriguje, na konec radostně tleská a nejednou jsme si všimli, že se uklání! Kdo ví, co z toho dítěte vyroste... Nějaký koncertní umělec? Zdá se nám to převelice reálné...